V sobotu 18. dubna se u nás v zámeckém areálu Úmonín konalo první Aprílové kočkování. A o co vlastně šlo? Spojila se dobrá myšlenka, šikovné ruce a chuť pomáhat. Z tohoto spojení vzešel den plný zábavy, úsměvu, dobrého jídla a pití. Prvotní myšlenka byla prostá, nevyhlížela nikterak nebezpečně. „Potřebujeme náš útulek ukázat lidem.“ A jelikož náš kočičí gang nedělá nic napůl, začaly se u nás spřádat plány na první Aprílové kočkování.
„Kočky, koně!“ „Víno!“ „Charitativní bazárek“ Nápady se hrnuly ze všech stran. Žádný nebyl špatný, pro každý se našlo místo. O několik dní později, po prolití moha litrů kávy a zavařených mozkových závitech, vznikl program a nám už nic nebránilo v realizaci.
V den D, někdy mezi obědem a prvním dezertem, se do zámeckého areálu začali hrnout první návštěvníci. Do oné chvíle se mezi námi množily pochyby. Přijde někdo? Bude mít akce úspěch? Pochybili jsme! Zaváhali a zapomněli, že členové kočičího gangu nás, ani naše svěřence, nikdy nenechají na holičkách. Lidé, sešlo se vás tolik! Volili jste kočičí MISS – nutno dodat, že vítězka Mája se pyšní svým prvenství kudy chodí, opékali vuřty, děti plnily připravené disciplíny, dospělí při poslechu živé reprodukce Michala Slezáka ochutnávali víno a nakupovali v charitativním bazárku. A my po těch několika týdnech organizace věděli, že ta námaha opravdu stála za to. Vidět úsměvy na tvářích dětí, množství dárku, které jste přinesli pro naše svěřence a v neposlední řadě finanční obnos, který jste pro naše kočičky zanechali. Tohle všechno byt ten důvod, proč děláme, co děláme.
Naše práce není vždy jednoduchá. Stojí mnoho času a velké úsilí. Ale my dnes víme, že Aprílové kočkování nebylo akci poslední. A už se na Vás všechny moc těšíme na další akci, která se nezadržitelně blíží!
- Luisa
- Cindy