- Datum narození: cca 2022
- Příjem: 6. 3. 2023
- Místo nálezu: Dolní Město
- Očkování: ne
- Kastrace: ne
- Pohlaví: kocour
Cipísek je roční kocourek, velmi milý a klidný. Z počátku mírně bázlivý, ale touží po mazlení.
Cipísek je roční kocourek, velmi milý a klidný. Z počátku mírně bázlivý, ale touží po mazlení.
Bettynka je starší dáma, která se k nám dostala po úmrtí paničky. Velmi dlouho z toho byla smutná, ale nyní konečně přestala truchlit a je z ní veselá kočička, která se ráda mazlí.
Berry je jedno z koťátek, která byla bezprizorní v obci Lomeček. I když se zpočátku bál, velmi rychle přišel na to, že už mu nikdo neublíží, a že jsou lidi docela fajn. Je z něj mazlivé a hravé odrostlé kotě, co čeká na nový milující domov.
Ketty k nám dali spolu s jejím koťátkem Pufíkempůvodní majitelé do dočasné péče, než si najdou nové bydlení, kde by nevadily kočky. Bohužel, jak to tak někdy bývá, nám nakonec oba v útulku zůstali. Pufík již nový domov našel a teď na ten svůj čeká taky jeho hodná kočičí máma Kettyna. Ketty je mladá, hravá a mazlivá kočička.
Ketty našla svůj nový domov
Starší kočička Blecha se k nám dostala po úmrtí své milované paničky. Blecha je zpočátku k novým lidem nedůvěřivá, ale když si zvykne, je z ní milá kočička, která ráda baští:-)
Barča už našla své doma.
Alex už našel svůj nový domov.
Teo už našel svůj nový domov.
Luk už našel svůj nový domov.
Lískulka už našla svůj nový domov.
Lesněnka našla svůj nový domov.
Gina už našla svůj nový domov.
Clark 2 už našel svůj nový domov.
Mat už našel svůj nový domov.
Pat už našel svůj nový domov.
Jůlie už našla svůj nový domov.
Albatros už našla svůj nový domov.
Brigitte byla nalezen spolu s dalšími čtyřmi koťaty u lesa u obce Zavadilka, kde je pravděpodobně někdo vyhodil. Brigitte se ještě trochu bojí, ale určitě si brzy zvykne a bude z ní mazlík.
Brigitte už našla své nové páníčky.
Steve byl nalezen spolu s dalšími čtyřmi koťaty u lesa u obce Zavadilka, kde je pravděpodobně někdo vyhodil. Steve se ještě trochu bojí, ale určitě si brzy zvykne a bude z něj mazlík.
Steve už našel své nové doma.
Clark byl nalezen spolu s dalšími čtyřmi koťaty u lesa u obce Zavadilka, kde je pravděpodobně někdo vyhodil. Clark se ještě trochu bojí, ale určitě si brzy zvykne a bude z něj mazlík.
Clark už nalezl svůj nový domov.
James byl nalezen spolu s dalšími čtyřmi koťaty u lesa u obce Zavadilka, kde je pravděpodobně někdo vyhodil.
James už našel svůj nový domov.
Malý Píďa byl nalezen spolu s dalšími čtyřmi koťaty u lesa u obce Zavadilka, kde je pravděpodobně někdo vyhodil. Zatím je to prcek, ale pomalu už se poohlíží po novém domově.
Píďa už našel své nové doma.
Čiko je tulák ze Zruče nad sázavou. Vděčný, věčně hladový mazlík.
Čiko už našel svůj nový domov.
Mates byl nalezen uvázaný v lese u Zbýšova. Je to velký mazlík a hračička, vhodný do bytu.
Mates už našel svůj nový domov.
Joan je jedno z koťátek, která byla nalezena v krabici na autobusové zastávce v Úmoníně. Joan je ze sourozenců nejplašší, bude potřebovat čas a trpělivost, dělá ale velké pokroky.
Joan už našla svůj nový domov.
Jack je jedno z koťátek, která byla nalezena v krabici na autobusové zastávce v Úmoníně. Nejdřív byl dost plachý, ale nyní je z něj velký mazlík.
Jack už se těší z nového domova.
Jeffík je jedno z koťátek, která byla nalezena v krabici na autobusové zastávce v Úmoníně. Nejdřív byl dost plachý, ale nyní je z něj velký mazlík.
Jeff už dovádí v novém domově.
Čárka se k nám dostala s ošklivým zraněním, pravděpodobně potrhaná od psa. Vše se pomalu zahojilo a Čárka bude moci brzy vyrazit do nového domova, kde ji budou milovat takovou, jaká je.
Čárka už se těší z nového domova.
Goofy je jedno z koťátek kočky Dafné. Goofy je plašší, bude potřebovat více času a trpělivosti, za to je to ale velký krasavec se zvláštní barvou:-)
Johnny je jedno z koťátek kočky Dafné. Je to malý čiperka, který by rád našel nový domov.
Johnny už našel svůj nový domov.
Dafné je kočičí maminka, která k nám přišla se svými koťátky. Většina koťat je už v nových domovech, jen Johnny a Goofy na nový domov stále čekají, stejně jako Dafné. Dafné je velmi kontaktní a přítulná kočička. V brzké době ji čeká kastrace.
Dafné už našla svůj nový domov.
Babunka je kočičí stařenka, která se k nám dostala poté, co její panička začala trpět stařeckou demencí a nezvládala se o kočičku postarat. Babunka je hluchá. Babunka již zůstane natrvalo v naší péči, vzhledem ke zdravotním problémům spojeným s vyšším věkem.
Babunka odešla za duhový most.
Bohunka, Olinka a Bořek byli nalezeni houbaři v lese poblíž Ledče nad Sázavou. Jsou to velmi mazlivá koťátka. Vypadají zdravě. V nejbližší době je čeká očkování a potom budou hledat nové domovy.
Bořek našel své nové doma
Bohunka, Olinka a Bořek byli nalezeni houbaři v lese poblíž Ledče nad Sázavou. Jsou to velmi mazlivá koťátka. Vypadají zdravě. V nejbližší době je čeká očkování a potom budou hledat nové domovy.
Olinka už našla svůj nový domov
Bohunka, Olinka a Bořek byli nalezeni houbaři v lese poblíž Ledče nad Sázavou. Jsou to velmi mazlivá koťátka. Vypadají zdravě. V nejbližší době je čeká očkování a potom budou hledat nové domovy.
Bohunka už má novou rodinu.
Bublina je starší kočička (přesný věk bohužel nevíme), která se k nám dostala spolu s kočičími kamarády po úmrtí majitelky. Bublina je zatím ostražitá, ale už k nám pomalu získává důvěru. Pozůstalí bohužel nevědí, zda byla očkovaná a kastrovaná.
Vanda se spolu s bráškou Čendou narodila divoké kočce žijící v ČKD Kutná Hora. Maminka se po kastraci vrátila zpátky do původní lokality a koťátkům, která umazlujeme, se snažíme najít nový, milující domov.
Čenda se spolu se sestřičkou Vandou, kterou jsme později také přijali, narodil divoké kočce žijící v ČKD Kutná Hora. Maminka se po kastraci vrátila do původní lokality a koťátkům, která umazlujeme, se snažíme najít nový, milující domov.
Čenda našel svůj nový domov.
Debbie se k nám dostala spolu se svými kamarády po úmrtí majitelky. Pozůstalí toho bohužel o Debbie příliš nevědí, tudíž neznáme přesný věk, ani to, zda byla v minulosti očkovaná. Nyní je však po kastraci. Je to mladá kočička, odhadujeme cca 3 roky.
Amálka je starší kočička, která zůstala opuštěná po odchodu majitelky na LDN. Je to moc milá a mazlivá kočička, která by ráda našla domov, kde by mohla prožít hezké kočičí stáří. Amálka je kastrovaná, ale zda byla v minulosti očkovaná, bohužel nevíme. Stejně tak nevíme přesný věk, odhadujeme cca kolem 10 let.
Amálka již našla nový domov.
Ocásek dostal jméno podle svého zahnutého ocásku. Je stále trochu plašší, ale moc rád si hraje.
Datum úmrtí – 22. 8. 2021
Twigi – přijali jsme ji vyhublou a kulhající v květnu 2021. Při vyšetření se zjistilo, že má staré zranění kolene a na pacičkách oteklé polštářky. Jedná se o vzácné onemocnění plazmocelulární pododermatitida. Je to autoimunitní onemocnění postihující polštářky na packách. Léčí se dlouhodobě antibiotiky a kortikoidy. Twigi je vděčný pacient. Prášky vzorně přijímá. I výplachy packy, která občas krvácí. Ráda jí a odpočívá venku pod stromem (viz foto). Léčba zabírá, stav se lepší.
Duffy – čtyřletý kastrovaný kocourek ze Zruče nad Sázavou. Je velmi mazlivý. Byl zvyklý žít jen venku, proto je vhodný do domku se zahradou buď samostatně nebo s kamarádem Leonem. Příjem květen 2021.
Duffy už našel svůj nový domov.
Kocourek Deppík se k nám dostal s tříštivou zlomeninou stehenní kosti. Má za sebou dvě náročné operace a bohužel to vypadá, že bude muset podstoupit další. Vzhledem k Deppově hendikepu pro něj zvažujeme pouze opravdu bezpečný domov.
Máme v péči malá osiřelá koťátka. Maminu jim zastřelili myslivci. Jsou čtyři. Sebastian, Bella, Otesánek a Mourinka. Jíst jim chutná a věk odhadujeme na 7 – 10 dní. Držte jim palce.
Bena jsme přijali, když nám volali nálezci z Uhlířských Janovic. Kocourek se jim nezdál, jen ležel a vypadal, že je zraněný. Na veterině jsme zjistili, že má čerstvé zranění, a to zlomenou lopatku. Ale rengen bohužel ukázal další zranění a spoustu broků v těle, i v okolí hlavy. To zřejmě způsobilo oslepnutí. Zlomenina se mu zhojila, slepota je bohužel trvalá. Beník má ale stále chuť do života, moc mu chutná jíst a rád se vyvaluje na sluníčku. Umístili jsme ho do naší zahrádky pro handicapované kočiny.
Beník odešel za duhový most.
Dvouletá kastrovaná kočička narozená v červenci 2018. Patří mezi bázlivější kočky. I ona čeká na na pánečky, kteří s ní budou mít trochu trpělivosti. Má ráda mazlení, ale nejprv musí začít člověku důvěřovat.
Mouránek konečně našel své nové páníčky.
Mouránek je u nás již druhým rokem. Byl nalezen v krabici s osmi koťaty a dvěma dospělými kočkami. Bylo to v červenci 2018. Mouránek je trochu plašší, proto stále zůstává v útulku. Hledáme mu pánečky, kterým nebude vadit, že se schovává. Ale až se rozkouká, bude to skvělý kamarád. Mouránek je kastrovaný.
Už má své doma
Cca 4-5 letý kocourek. Byl nalezen se zraněním zadní paciny. Jestli je to zrannění od želez nebo co přesně se stalo, už nezjistíme. Každopádně Nezdík si dopajdal po třech pro pomoc k lidem, kteří ho přivezli k nám. Nezdíka čeká amputace zbylého pahýlu, který si při pohybu zraňuje. Po doléčení bude hledat nový domov. Je to velmi mazlivý, hravý, kastrovaný kocourek.
Už má své doma
Cca 6 měsíční kotě, byl nalezen v obci Úmonín s ošklivým poraněním přední tlapky. Nejspíše kousnutí psem. Léčba spočívá v dlouhodébém podávání atb a stále bohužel hrozí amputace části tlapky. Po plném vyléčení bude Gabrielek hledat své doma. Ani jeho handicap mu nebrání ve skotačení .
Alf byl nalezen v kanále u silnice. Zřejmě si tam zalezl, když ho srazilo auto. Stav byl vážný. Hned jsme Alfa nechali operovat, bohužel přišel o jedno očičko a i nadále trpí částečnou paralýzou zadních končetin. S tím spojený problém je inkontinence. Alf se nachází v depozitu, kde je o něj dobře postaráno. Jinak je Alf veselý kocour, který když to počasí dovolí, rád tráví čas venku na zahrádce. Kdybyste mě chtěli virtuálně adoptovat, budeme moc rádi. Můžete mu přispět na dobrůtky a hlavně pleny, které jsou pro Alfa nutností.
V lednu 2019 zemřel na selhání ledvin.
Jmenuji se Žanetka, v létě mě našli, jak ležím u silnice na Lomec. Odvezli mě k veterináři a pak na doléčení do útulku. Měla jsem otok na mozku, cukala mi noha a byla jsem 2 měsíce slepá. Vše se zlepšilo, ale po úraze trpím epileptickými záchvaty. Beru pravidelně léky. Zatím občas záchvat mám, ale věřím, že se to zlepší. Kdybyste mě chtěli virtuálně adoptovat a přispět mi na léky, budu moc ráda. Léky stojí 200 Kč měsíčně.
Jestli mě chcete vidět, mám malý filmeček na Youtube.
Žanetka bohužel odešla do kočičího nebe v březnu 2018, prožila u nás skoro 5 let. Bohužel došlo k selhání ledvin, na které nám síly nestačily.
Kočičí příběhy píšeme každý den, tohle je jeden z nich přímo ze Zbraslavic. Odchyt proběhl u Zbraslavické hospody, kde hrozilo nebezpečí hlavně koťátkům, která jsou ještě malinká a jedno z nich má problémy s okem. Spolu s koťaty jsme odchytly i maminku Darinku. Darinka po kastraci bude vypuštěna zpět do své původní lokality, kde je již zvyklá.. Kluci budou potřebovat ještě trošku času, pokud by se Vám líbil některý z nich zanechte zprávu a nebo komentář
Momentálně mají po antibiotikách, podáváme Nutribound-je tekutina ve formě suspenze určená pro podporu pacientů v rekonvalescenci. Dále několikrát denně čistíme oči kapkami ze světlíku lékařského a doplňujeme vitamin a. Antibiotika bohužel na oči nezabírají, tak jak bychom chtěli..Koťátka nabírají na váze, hrají si, skotačí.. Tak, doufáme že bude lépe.
Kocourek nalezen uprostřed cesty za Hájkem, velmi apatický zranění na pravé přední tlapce rána silně zhnisaná a podebraná..zřejmě nějaké kousnutí. Kocour je velmi slabý, dehydratovaný, vyhublý, podchlazený.. Nyní je léčen antibiotiky a vitamíny, ránu několikrát denně čistíme hnis stále vytéká. Pan Tlapka to nezdává začíná nám krásně baštit a dokonce i pít vodu :) Držíme kocourkovi palce o jeho zdravotním stavu, Vás budeme nadále informovat buďte s námi
Jaro je tu v plném proudu a nový domov našli: Tygroušek a Čertice.
Děkujeme všem, kteří darovali svůj domov kočičce, či kocourkovi z útulku
Vážení přátelé filmu,
tentokrát máme skvělou příležitost shlédnou krásnou českou pohádku Anděl páně 2 pod širým nebem a zároveň podpořit kočičí útulek v Úmoníně. Výtěžek z akce totiž poputuje právě na jeho podporu. Ať už jste tedy milovníky zvířat, filmu, nebo atmosféry „letňáku“, budeme se na Vás těšit 20. května v areálu zámku Úmonín a to od 21:30.
Vstupné dobrovolné
Na místě bude k dispozici stánek s občerstvením – čerstvým popcornem, limonádami a pivem.
Těšíme se na viděnou u filmového plátna.
Facebook
Jejich vstup do života byl trošku složitější, tak doufejme, že od teď bude už všechno jenom dobré. Maminka byla odchycena paní Šedivou z Kočičích očí z Kolína na opuštěném statku s ostatními kočkami v Újezdci za Horními Kruty s tím, že má týden do porodu. Stres pravděpodobně vše uspíšil a maminka porodila v neděli ve 14:00 dvě koťátka. Druhý den byla převezena k nám do útulku v Úmoníně a dostala jméno Xénie. Je to vzorná a hodná maminka.Ve středu 12.4. nám volali z veterinární kliniky Elza v Kolíně s tím, že hledají akutně náhradní matku pro tři čerstvě narozená koťátka. Jejich vlastní maminka zemřela při porodu císařským řezem. Koťátka k nám byla převezena večer a náhradní maminka Xénie vůbec nezaváhala a okamžitě začala o nová koťátka pečovat.Dnes ráno jsme, bohužel, zjistili, že jedno její vlastní koťátko uhynulo. Věříme, že to byla poslední smutná událost a z miminek vyrostou krásné a silné kočky.
Kocourek Guru již má po amputaci nožičky a to v ramenním kloubu. Jak vidíte, rekonvalescenci zvládá zatím bez problémů, chůze po 3 nožičkách mu nedělá žádný problém, je to bojovník :) Chuť k jídlu také nezapomněl, nyní jsme na antibiotikách a sirupu proti bolesti. Až se rána zahojí, vyndají se stehy a Guru může jít ke své majitelce zpátky do Hodkova
<3 O jeho zdravotním stavu Vás budeme nadále informovat a děkujeme všem za podporu
Z nenadání přišel telefonát, že by se v Hodkově měla nacházet kočička chycená do želez. Kočička ležela u domu s číslem 55. Zřejmě se, ale odněkud dobelhal, jelikož dle veterináře zranění je staré cca 3-4 dny. Tkáň je bohužel podebraná a zhnisaná a ke všemu má otevřenou zlomeninu. Po stabilizaci ho čeká amputace. V okolí místa, kde byl kocourek nalezen, nebyla nikde k vidění jeho amputovaná packa, což svědčí o tom, že se musel pro pomoc odněkud v bolestech dobelhat. Je to mazel a velký bojovník a my doufáme, že se brzy zotaví a nic ho nebude bolet..
Micinka od včerejšího dne je hospitalizovaná u MVDr. Markéty Rázgové na vetešině Animal. Od pátku jsme pozorovali zhoršující se klinický stav v podobě nechutenství, zvracení, dehydratace. Na nic jsme nečekali a vydali se za paní doktorkou, která odebrala krev a provedla základní ošetření. Po pár hodinách jsme v rukou měli již výsledky z krve pro Micinku výsledky nebyly moc pozitivní. Výsledky nám ukázaly, že Micinka nemá skoro žádné červené krvinky a má více bílých krvinek, což ukazuje že Micinka s něčím bojuje. Může se jednat o zánět slinivky a nebo o krevního parazita. Po poradě a doporučení jsme museli jednat opravdu rychle. Jediné momentální řešení byla transfúze krve… Náš statečný pan Kulka z útulku se toho ujal a Micince daroval pár ml. Nyní je Micinka stále u paní doktorky a čekáme, jak tělo zareaguje na novou krev a jak se bude dál nemoc vyvíjet.
Vánoce, které letos díky Vám Ježíška hodně zaměstnaly – přinesly kočičkám hodně, hodně dárečků, krmení i finanční pomoci. Ježíšek jim Vašim prostřednictvím splnil většinu jejich vánočních přání – snad všichni dostali pod stromeček to, po čem toužili. A jak to dnes prožívají?
…..lenošíme na nových škrabadlech, nedáme z tlapek hračky a proháníme myšky, i nové míčky. Náš sklad je přeplněn granulí, konzerv, kapsiček, dobrůtek a to jen díky vám, všem moc děkujeme za jakoukoliv podporu, doufáme že se vám naše práce líbí a uvidíme se v roce 2017 :)
Jmenovitě děkujeme: M. Čočurové, manželům Malcovým, S. Dostálové, A.
S přáním hezkého dne Kočičí Alfonz tým
Vánočka bohužel 15.5.2021 odešla do kočičího nebe. Byla s námi 5 a půl roku. I přes svůj handicap si život užívala a všichni ji měli rádi.
Na Štědrý den bude u nás Vánočka přesně rok. Loni právě na Štědrý den ji našli u silnice. Bohužel byla sražena autem a diagnoza byla neúprosná, zlomená pánev. Vánočka, i když handicapovaná, si užívá života i kamarádů. Hybnost zadních nohou je zachována jen částečně a Vánočka je bohužel inkontinentní. Kdybyste chtěli virtuálně adoptovat naši Vánočku, budeme moc rádi, můžete ji přispět na hygienické podložky, pleny, které jsou pro ni nezbytné.
Po uvedení pořadu Chcete mě, poznala Lojzu bývalá zaměstnankyně jedné firmy. Lojza zde žil od koťátka jako myšilov a mazlík, ale pak se něco stalo, nějaká změna a Lojza bohužel živořil, vše ale dopadlo dobře, paní poznala v Lojzíkovi svého bývalého kamaráda z firmy (jmenoval se Babů) a vzala si ho domů. Musíme potvrdit, že se poznali, Lojzík to dal při setkání najevo.
Kočička, která neměla bohužel jednoduchý start u nás v útulku, zůstala totiž po zemřelé majitelce v bytě, kde týden neměla vodu ani jídlo. K nám do útulku se dostala díky městské Policii, kteří ji nalezli v bytě. Leia je dospělá, kastrovaná kočička, které by se líbilo nejlépe o samotě u nějaké hodné duše, která by ji ukázala po tak velkém trápení , že život je i barevný.
Evženek je cca měsíční kocourek, který byl nalezen panem Vyskočilem před Úmonínem na cestě. Bylo vidět, že koťátko muselo bloudit už pár dní. Evženek byl totiž celý špinavý, ulepený, zablešený a hlavně hodně hladový. Aby toho Evženek neměl málo, tak nás teď trápí trošku rýma, ale už máme od veterináře nasazená antibiotika, tak doufáme že se jeho stav zlepší a bude moct jít do nového domova.
Andělka (9 let 8.12.2007)
Andělka je modře želvovinová bikolor kočička s PP, je očkovaná a kastrovaná. Kočička se k nám dostala kvůli stěhování, kdy se ji ujala jedna moc hodná paní, u ní si ale bohužel Andělka nesedla s ostatními nájemníky a tak Andělka musela do útulku k nám. Kočička si v útulku už dost zvykla, ostatní ji ani moc nevadí, má ráda ovšem svůj klid a je to velká osobnost, proto by se spíše hodila k někomu, kdo by neměl už jiná zvířátka.
Kočičí maminky Majka a Mimi Majka a Mimi, dvě mladé kočičí maminky nalezeny před porodem ve fabrice v Čáslavi. Měly veliké štěstí, že si jich lidé všimli. Nejen že Majku trápily blechy a svrab, ale jelikož obě kočičky byly v bezprizorní lokalitě, tak Majku začaly zlobit tlapičky. Po veterinárním ošetření jsme zjistili, že se jedná o asfalt, který měla Majka v tlapičkách ošklivě zarostlý a dostával se ji do toho veškerý nepořádek. Po sejmutí veškerých stroupků jsme tlapičky začaly čistit a potírat hemagelem . Naštěstí časté masáže tlapiček Majce nevadily, dokonce se jí to i líbilo. Mimi to měla trošku jednodušší, tu trápil jen svrab a blešky. Maminky byly velice statečné. Nyní se může Majka chlubit dvěma koťaty a Mimi dokonce pěti. Doufáme, že se maminkám a koťátkům bude dařit.
Máme skvělou zprávu. Afrodita a Nebi po roce v útulku již našli domov. Afroditu jsme přijali 17.9.2015 jako malé dvouměsíční koťátko se zanícením pravým očíčkem, nakonec se ho nepodařilo zachránit, jelikož nebylo ani vyvinuté. Afrodita bojovala nejen se svým očíčkem, ale z venku si přinesla i svrab a blechy. Když už jsme konečně očíčko Afroditě dali dohromady, nechali u veterináře sešít, tak onemocněla se zánětem dělohy. Netrvalo to dlouho a Afrodita byla fit, ale stále nemohla najít nový domov.. Nebi je její velký kamarád, který taky neměl lehký osud. Byl nalezen v Praze na Proseku se svými sourozenci. Nebiho sice nic po zdravotní stránce netrápilo, ale byl to velice bojácný kocourek a trvalo nám dost dlouho, aby se nechal vůbec pohladit. Afrodita a Nebi měli štěstí, že mohli jít po celém jednom roce do nového domova spolu, jako dva velcí parťáci.
Bohužel musíme oznámit smutnou zprávu. Bohoušek už je v kočičím nebíčku. Doufáme, že si u nás užil spoustu hezkých chvil a že na jeho zanevření na lidské bytosti tímto pobytem u nás zapomněl. Jeho stav se začal zhoršovat, přestal nám jíst, ubýval na váze, dokonce i muší larvy se mu dostávaly do rány a my jsme neměli jinou možnost ..děkujeme všem za podporu, Bohoušek byl neuvěřitelný bojovník, na kterého jen tak nezapomeneme.
Sražený kocourek Alf je spokojený ve svém domácím depozitu. Užívá léta a i přes svůj hendikep prohání ostatní kočky. Jizva po očičku už je skvěle zahojená. Na zadní nožky se dokáže postavit, dokonce udělá i pár krůčků, ale zdá se, že je trochu lenivý a tak se raději „klouže“ po trávě. Alf je velký mazel a nejraději by byl pořád na klíně. Minulý víkend prokázal i svou cestovatelskou zdatnost, když musel se svojí pečovatelkou vyrazit do Brna. Celou cestu tam i zpátky prospal a v bytě ocenil především koberce. Pravděpodobně je viděl poprvé a pečlivě testoval k jakým polohám na spaní jsou vhodné a jak dobře by se o ně brousily drápy. Alf je prostě šťastný kocourek a my se mu snažíme poskytnout nejlepší péči. Nechceme ani domyslet co by se stalo, kdy nám nálezkyně nezavolala, protože Alf měl na krvavých zraněních už muší larvy.
Bohoušek stále bojuje, po vyzkoušení různých mastiček, balzámů, doplňků, se nám nejvíce osvědčil přípravek jménem Veterycin, rána ustupuje od oka, ale bohužel směřuje do hloubky rány. Rozbor krve nám přinesl nové informace. Bohoušek má momentálně nízké hodnoty červených krvinek a bohužel vyšší hodnoty bílých krvinek, které naznačují, že zánět v ráně stále pokračuje. Bohouškovi dáváme nyní především červené maso na podporu červených krvinek, B12 a železo. Pokud i vy nadále držíte palce Bohouškovi, tak za něj chceme moc poděkovat, je to náš bojovník, držte palce.
Statečný kocourek Bohoušek je u nás od 7. 7. 2016, kdy se k nám dostal v příšerném stavu. Byl celkově zanedbaný, zablešený, ale především má na horní čelisti neléčený nádor. Jelikož je naším heslem nikdy se nevzdávat, vyzkoušeli jsme od jeho příjmu několik léčeb. V současnosti zkoušíme alternativní léčbu. Bohoušek má přes svůj nešťastný osud stále chuť do života, mazlí se a pěkně baští, což nám dává sílu a motivaci nepřestat v našem snažení.
Jen co se u nás Evženka zabydlela, začaly nám zabírat i antibotika, což hlavně pro ni byla výhra, ale také pro nás. Evženka z 300 g má dnes již přes 500g a užívá si každého volného pobytu mimo klec. Oči ztratily otok a vypadá to, že alespoň na jedno oko bude Evženka vidět. Momentálně Evženka není k adopci vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu, ale časem by si určitě zasloužila někoho, kdo by ji miloval :)
Máme tu další příběh se šťastným koncem! Vzpomínáte na 25. května, kdy jsme na stránky dávali foto zuboženého koťátka s posunutou pánví a kožíškem plným blech – Aničku? Tak z této malé nešťastnice je teď už krásná slečna, kterou netrápí zdravotní problémy a užívá si života. A víte co? Dnes odjela do nového skvělého domova, kde jí bude dělat společnost další kocourek!
Twiggy je starší šarmantní dáma, která by si zasloužila svůj klid, teplý pelíšek, dobrotu do mističky a láskyplnou péči. To jí však osud zatím nedopřál. Na stará kolena musela chudinka Twiggy několik měsíců živořit venku. Hladovou, zablešenou a s kožíškem měnícím se v jeden velký dred, ji našla jedna hodná paní v Konárovicích u Kolína. Asi se už někdo nechtěl starat o stárnoucí kočičku, a tak ji prostě vyhodil na ulici. Paní neváhala a dovezla Twiggy k nám do útulku, čímž jí pravděpodobně zachránila život. Twiggy je velice podvyživená, proto jí musíme neustále po malých dávkách krmit různými dobrotami, dávat vitaminy a píchat pod kůži zavodnění. Je to běh na dlouhou trať, ale naše bábinka Twiggy si to po svém předchozím trápení určitě zaslouží.
Pozdě odpoledne jsme byli povoláni k záchranné akci. Jednalo se o autem sraženého kocoura v příkopu mezi Hradišťkem a Veltrubami. Objevila ho slečna, která se vracela domů po cyklostezce. Protože bylo zjevné, že je vážně zraněný, ihned nám zavolala.
Jedna z našich dobrovolnic se nacházela nedaleko a byla na místě za pár minut. Ale to kocourovi poskytlo dostatek času, aby se uchýlil na bezpečné místo. Tím bezpečným místem byla kanálová roura pod výjezdem na silnici. Usadil se přesně uprostřed. To tedy naši dobrovolnici vůbec nepotěšilo. Roura nebyla moc široká, plná pavučin a pavouků, ani moc nevoněla a kocour se odmítal pohnout. V tuto chvíli vstoupil do děje kolínský útulek pro psy Alíkov. Dobrovolnice jim totiž zavolala, jestli by jí nemohli pomoci.
Pán z útulku ochotně přispěchal na pomoc s odchytovou tyčí a klecí. Ale tyč byla příliš krátká a pán nebyl takový hrdina, že by se vrhnul za kocourem. Nedalo se nic dělat, musela tam naše dobrovolnice. Vzala si odchytovou tyč (ne na kocoura, ale na pavučiny) a po vzoru housenek se vydala kanálem. První půlku absolvovala s odchytovou tyčí a pavouky, druhou s odchytovou tyčí, pavouky a kocourem.
Kocour byl ve vážnem stavu. Vyražené oko bylo nevratně poškozeno. Vyšetření ukázalo poškození páteře a na jeho těle se pohybovaly muší larvy.
V současné době je kocour Alf po operaci, kdy mu bylo vyjmuto oko a jeho budoucnost je nejistá, ale pečujeme o něj s láskou, tak jak si to Alfa kocour zaslouží.
Nyní si Alf užívá dovolené u jedné z našich dobrovolnic v jejím depozitu, kde se mu dostává nejen dostatečné lásky, ale i péče :) Dokonce pozorujeme na kocourkovi zdravotní pokroky, pokud vás příběh zaujal a chtěli byste pomoci Alfovi jakkoliv, kontaktujte nás na našich facebookových stránkách, děkujeme :)
Příběh Bohouška začal asi před týdnem, kdy nám volala paní, že ho našla u silnice a že má něco s čelistí. Bohouška jsem přijali a pravda se bohužel potvrdila. Nejen, že Bohoušek si musel protrpět tolik bolesti, co si nikdo z nás neumí představit , ale dokonce má neléčený nádor, který mu rozežral čelist skrz na skrz. Kocourek s takovou ránou běhal, již hezkých pár měsíců, nezodpovědní majitele o jeho úraze věděli, ale bohužel se nepostarali. Bohouškův ošklivý nádor se léčit bohužel nedá, ale můžeme mu prodloužit život antibiotiky, v nejlepším případě tuto hrůzu zastavit. Dívejte se kolem sebe, děkujeme :)
Příběh Aničky začal 25. 5. 2016 pozdě večer, kdy nám zavolal starostlivý pán, že kočičku našel na kruhovém objezdu v Kutné Hoře. My jsme na nic nečekali Aničky jsme se ujali a poskytli jí základní veterinární péči. Anička nejen, že byla celá zablešená, ale i pajdala na zadní nožičky… Nejspíše úraz od auta. Druhý den na veterině jsme po vyšetření byli hned chytřejší. Anička měla posunutou pánev a to jí dělalo i urologické problémy, neuměla se sama vyprazdňovat, a tak jsme museli každé 2-3 hodiny bříško masírovat a podávat pouze tekutou stravu, abychom Aničce nepřitížili. Postupem času se Aničky stav podstatně zlepšil dokonce se Aničky ujala i naše maminka Agátka, která u nás porodila koťata. Agáta se o Aničku starala jako o svoje vlastní koťátko a tím se její zdravotní stav o něco zlepšil. Nyní, 5. 7. 2016, se Anička prohání s ostatními koťaty po místnostech a my jsme opět rádi, že jsme s Aničkou zvítězili.
Malou, asi 1,5 měsíce starou Evženku našly 2. 7. dvě slečny na silnici u křesetického JZD. Nebyl jim lhostejný osud malého koťete, které se sotva udrželo na nohou, mělo zalepené oči a příšernou rýmu, a odnesly jej k nám do útulku. Když jsme viděli, v jakém je Evženka stavu, neváhali jsme, a přijali ji do naší péče. Když jsme jí očistili oči zalepené hnisem, se zděšením jsme zjistili, že to nebude jen tak. Přes jedno očičko byl velký vřed, k druhému jsme se přes otok ani nedostali. My se však nevzdáme! Budeme se snažit alespoň jedno očko Evžence zachránit, i když je šance na záchranu jejího zraku malá. Naděje totiž umírá poslední a u nás v útulku to platí dvojnásob. :)
V sobotu 18. 6. 2016 od 13:00 se v areálu zámku Úmonín u Kutné Hory již počtvrté koná charitativní akce „Předprázdninové Kočkování“. Akce je pořádána Kočičím útulkem ALFONZ ÚMONÍN, soukromým depozitem pro nemocné a opuštěné kočky. Tentokrát se ponese v dobovém duchu starých zámeckých časů.
Pro děti i dospělé je nachystán již tradičně zajímavý a pestrý program, který bude nejen o kočičkách, ale nově i o opuštěných a nemocných koních z útulku Pamír.
Akce „Kočkování v Úmoníně“ se konají na podporu soukromého depozita Kočičí útulek ALFONZ ÚMONÍN a mají již svoji tradici. Kromě kočiček můžou letos návštěvníci podpořit i nemocné nebo jinak handicapované koně, jejichž útulek Pamír nalezl útočiště v zámeckém areálu Úmonín. O výtěžek se spolu podělí.
Pro „Předprázdninové Kočkování“ jsme zvolili téma: V dobovém duchu zámeckých časů. Jak říká Šárka Charvátová: „Zámecký areál a teplé letní odpoledne přímo vybízí k něčemu netradičnímu. Věříme, že se nám podaří společně vytvořit pohádkovou atmosféru a to nejen dobovými a pohádkovými outfity malých návštěvníků, ale i těch dospělých“.
Dobrovolníci z Úmonína mají své kostýmy již připravené a dolaďují pouze detaily. A tak se může stát, že v sobotním odpoledni narazíte v zámeckém areálu na pestrou společnost. Potkáte zde nejen princezny, královny, prince, rytíře a krále, ale i cikány, poběhlice, poutníky nebo dokonce vodníky, skřítky, trpaslíky a další příšerky.
V bohatém programu nebude chybět opékání buřtíků, prohlídka zámku a volba Miss Alfonz, kde je horkým favoritem kocourek Artuš. Těšit se můžete na módní přehlídku modelů z darovaného oblečení a doplňků, které si budete moci později zakoupit na charitativním bazárku. Jistě vás zaujme i vystoupení bojovníka Daniela. Pro děti je jako překvapení nachystána hra „Alfonzova tlapka šikovnosti“ a malování na kameny. Občerstvení je zajištěno v nedaleké hospůdce a parkovat lze přímo před areálem.
Akce se koná v sobotu 18. 6. 2016, od 13:00. Další informace najdete nejen na FB Kočičí útulek ALFONZ ÚMONÍN, ale i na www.alfonzumonin.cz.
Ahoj, jmenuji se Dana a v útulku jsem delší dobu. Nebylo to se mnou nikdy moc jednoduché, při focení této fotografie jsme strávili dlouhé chvíle. Ale moje pečovatelky jsou chápavé a vědí, že se bojím i vlastního stínu. Hledám rodinu, které budu moci plně důvěřovat. Ve svém dočasném domově se nemám špatně, ale už toužím po rodině která si získá mé srdíčko, bude mě milovat a zbaví mě mého strachu.
Sobotní odpoledne 23. 1. 2016 proběhlo v zámeckém areálu, již třetí kočkování. Děkujeme všem kteří byli s námi i všem, kteří nám nosili dárečky do bazárku.
A jak to probíhalo? Děti si mohly namalovat či vymodelovat kočku v dílničkách, rodiče si mohli nakoupit v bazárku a popít dobrou kávu či punč a na doplnění energie tu byl Hotcat neboli Alfonzův párek v rohlíku.
A soutěžily i naše kočiny, nejhezčí kočkou z úmonínského útulku se stala princezna Kelly – blahopřejeme :-)
Není to ani několik slunečných dní zpátky, co bylo v prostorách kočičího depozita Šanta Úmonín a sídle firmy Metalcom pěkně živo. Kočičí gang má zkrátka drápky všude! Tentokrát si pozval na návštěvu děti ze ZŠ Krchleby, a že to byla panečku jízda. Dítka začala svoji exkurzi návštěvou našich chlupatých svěřenců. To bylo radosti, naši chlupáči, zaujati neobvykle velkým zájmem, nakrucovali své hřbety a vrněli o sto šest. Byl to tak hezký pohled, že i mé trénované oko zjihlo. Vidět kolem sebe tolik lásky člověka k zvířeti, nepředstíraný zájem a nadšení z jejich osudů. Tohle stojí za to zažít. Ale to jsem děti podcenila, nasadily daleko větší kalibr. Malá Eliška, můj pravděpodobný nástupce v zachytávání kočičích osudů a dění kolem nich, přinesla vlastní pohádku pro naše kočičky. Věřte nebo ne, když jsme pohádku kočičákům četli, bedlivě natahovali svá ušiska a se zájmem poslouchali příběh kocourka Flíčka. Jenže! Znáte nás, to by nebyl kočičí gang, aby zaváhal a nepřibral nové rekruty do své party. Dítka dostala od Alfonze za svůj krásný přístup k našim kočičkám, přinesené dárečky a neskrývaný zájem, jeho osobní samolepky a trička našeho kočičího gangu. Takové malé kočičí Vánoce.
Ovšem ještě nekončíme. Když už bylo dost hlazení, mazlení a vrnění, přesunuli jsme se zámeckým parkem do prostor sídla firmy Metalcom, kde mohla zábava pokračovat. „Fajn teta Marta“, jak děti titulovaly naši kolegyni, která tvoří nemožné na počkání a zázraky do tří dnů, provedla dítka po celém areálu a s pro ni typickým humorem zaujala i ty největší neposedy. A to měla v záloze pořádné překvápko! Po vyčerpávajícím dopoledni čekalo na děti občerstvení v pravém „metalcomském stylu“. V onu chvíli se ztichlou kuchyňkou, kdy bylo slyšet jen chroupání sušenek, ozvala toho dne naprosto legendární věta „Teda paní učitelko! Tohle je přepych s tvrdým Y!“. Nebudeme zastírat, toto hodnocení nás velmi potěšilo, možná budoucí skrytá reklama našich kvalit. Po doplnění sacharidů a sdělení prvních emocí si děti prošly celý zámecký areál. Zde jsme objevili další zázrak. Zámecké jezírko s vodopádem. Inu vypadá to, že už víme, jaké tajné přání nyní mají děti na ZŠ Krchleby. Kočičího maskota a vodopád u budovy školy.
Nezbývá než dětem držet palce, aby se přání splnila a poděkovat paní ředitelce Jitce Olivové, že nám propůjčila na dopoledne svá dítka a my si mohli společně užít báječné kočičí dopoledne.
Kočičí útulek Šanta Úmonín se zúčastnil jarního kola Stromu splněných kočičích přání. Celá tato akce se těší velkému zájmu a ani naše kočičky nezůstaly bez dárečku. Tajných přání bylo hned několik. Zámecká Minda si se svými čtyřmi mušketýry velmi přála Prince pelíšek. Od sousedovic kočky totiž zaslechla, že vlastnit soukromé královské lože v podzámčí je snem každého smrtelníka. Po rozbalení dárečku Minda zhodnotila, že její rodinka už nikde jinde, než v královském pelíšku, spát nesmí. Mája pro změnu toužila po vodní fontánce. Jejím snem bylo mít tekoucí vodu na dosah své tlapky. Už se jí nelíbilo máčet si kožíšek v umyvadle. Je přeci dáma. To Vendy chtěla rovnou to nejvzácnější. Do svého přání uvedla srdce! A jelikož kočičí přání se plní nejen o Vánocích, Vendulka si po pár týdnech otevřela balíček, ve kterém měla hned tři srdce plněná stimulujícím kozlíkem. A že to potom byla zábava. MUDr. Fous si tajně přál mít jen pro sebe několik lososových konzerviček Bozita. Našel však domov dřív, než se mu jeho přání splnilo. Pevně věříme, že v novém domově má takových dobrot hromady a určitě by mu nevadilo, že jeho dáreček převzal nynější romantik a milovník útulku Jean-Paul. Ani Štístko nechtěl zůstat pozadu a tak si tajně přál několik balení kapsiček pro kočičí juniory od Royal Canin. Když se probudil po odpolední siestě a viděl kolem sebe tu spoustu dobrot, liboval si, že se ocitl přímo v „kapsičkovém nebi“. No a náš nejmenší svěřenec Hugo trošku záviděl Štístkovi, že mu vyfouknul jeho kapsičkové přání. Neváhal proto a napsal si o Royal paštičky. To bylo panečku radosti.
A naším přáním je dnes od srdce poděkovat dárcům, kteří se rozhodli splnit tajná kočičí přání našich svěřenců. Za Mindu s koťátky Janě Kudelové, Mája děkuje za fontánku Veronice Matouškové a také Zdeně Jakubcové, Vendýsek za srdce od srdce děkuje Marii Živnůstkové, Jean-Paul za MUDr. Fouse zvedá packu nahoru Bohumilu Znamenáčkovi, Štístko ze záplavy kapsiček posílá své dík Veronice Miškovské a Hugo za oblíbené paštičky Marii Živnůstkové.
Dále pak patří naše velké dík za finanční dary, kterými přispěli. Markéta Milan a Micinka, Monika Michaela Zemanová, Lenka Filipová, Jan Pavlíček, Vladislav Pokorný, Marie Živnůstková a Ceaver.
Nevíme co přesně se Štístkovi stalo, ale jednoho dne ho našla paní z Potěh jak jen leží. Byl podvyživený a měl úraz na hlavičce, což bohužel zapříčinilo ztrátu oka. A tak ho přivezla k nám do útulku, po ošetření jsme ho zavřeli do karanténní klece na vyhřívanou dečku a pomalu ho začali zase zvykat na stravu, nejdříve tekutou. Štístko skvěle spolupracoval a rychle se zlepšoval, při přijmu měl necelých 700 gramů a nyní už má 1334 gramů. Ještě ho čeká operace odstranění poraněného oka a po zahojení ho nabídneme k adopci.
V sobotu 18. dubna se u nás v zámeckém areálu Úmonín konalo první Aprílové kočkování. A o co vlastně šlo? Spojila se dobrá myšlenka, šikovné ruce a chuť pomáhat. Z tohoto spojení vzešel den plný zábavy, úsměvu, dobrého jídla a pití. Prvotní myšlenka byla prostá, nevyhlížela nikterak nebezpečně. „Potřebujeme náš útulek ukázat lidem.“ A jelikož náš kočičí gang nedělá nic napůl, začaly se u nás spřádat plány na první Aprílové kočkování.
„Kočky, koně!“ „Víno!“ „Charitativní bazárek“ Nápady se hrnuly ze všech stran. Žádný nebyl špatný, pro každý se našlo místo. O několik dní později, po prolití moha litrů kávy a zavařených mozkových závitech, vznikl program a nám už nic nebránilo v realizaci.
V den D, někdy mezi obědem a prvním dezertem, se do zámeckého areálu začali hrnout první návštěvníci. Do oné chvíle se mezi námi množily pochyby. Přijde někdo? Bude mít akce úspěch? Pochybili jsme! Zaváhali a zapomněli, že členové kočičího gangu nás, ani naše svěřence, nikdy nenechají na holičkách. Lidé, sešlo se vás tolik! Volili jste kočičí MISS – nutno dodat, že vítězka Mája se pyšní svým prvenství kudy chodí, opékali vuřty, děti plnily připravené disciplíny, dospělí při poslechu živé reprodukce Michala Slezáka ochutnávali víno a nakupovali v charitativním bazárku. A my po těch několika týdnech organizace věděli, že ta námaha opravdu stála za to. Vidět úsměvy na tvářích dětí, množství dárku, které jste přinesli pro naše svěřence a v neposlední řadě finanční obnos, který jste pro naše kočičky zanechali. Tohle všechno byt ten důvod, proč děláme, co děláme.
Naše práce není vždy jednoduchá. Stojí mnoho času a velké úsilí. Ale my dnes víme, že Aprílové kočkování nebylo akci poslední. A už se na Vás všechny moc těšíme na další akci, která se nezadržitelně blíží!
Začátkem března 2015 se k nám do péče dostala Luisa. Luisin příběh, je jako většiny příběhů našich nalezenců, zahalen stínem tajemství. Našli ji lidé u Zemědělského muzea v Čáslavi, byla v zuboženém stavu s velmi ošklivým zraněním zadní nohy. Nastalo sáhodlouhé léčení, kdy musela být část zraněné nohy amputována. Luisa je ale velká bojovnice. Léčbu snáší velmi dobře, spolupracuje a naše snažení a boj o její život sklízí své ovoce. Luisa je den ode dne spokojenější, oplácí nám naši péčí bezmeznou láskou a navíc se může těšit do nového domova, který jsme jí během její léčby našli. Nezbývá nám než popřát Luise spokojený život v novém domově. Luisin příběh je malým vítězstvím naší práce. Tohle je to, oč bojujeme. A my to nevzdáme. Nikdy.
Tyto 3 krásné, už dospělé kočky hledají nový domov. Jedná se o mamku Chikitu a její 2 synáčky :-) Chipa a Dalea. Všichni spolu žili v domku se zahrádkou, takže byli zvyklí chodit ven i dovnitř. Bohužel se majitelé stěhují a nemůžou si je vzít s sebou. Proto moc prosíme, kdo má domeček a chybí mu ještě kočičí kamarádi, nabízíme mu celou mazlivou partičku. Jsou vykastrovaní, vychovaní a hlavně zvyklí na sebe. Byla by škoda je od sebe oddělit. Samozřejmě pokud by to nešlo, je možno i jednotlivě.
Kočka Peggy byla odchycena kvůli špatnému očičku. Veterinář zjistil, že se jedná bohužel už o prasklý vřed na rohovce, dostala antibiotika, léky proti bolesti a kapičky do oka. Tak každý den několikrát kapeme, Peggy je určitě už spokojenější, protože se nechá hezky ošetřit, ze začátku byla totiž zásadně proti.
V polovině září letošního roku 2013 se nám ozvala paní Šmoldasová, že po Kutné Hoře běhá zraněná kočka.Zranění prý na pohled nevypadá dobře a dokonce už silně zapáchá.
Bohužel se nedařilo kočku odchytnout. Číča stále odolávala našim odchytovým nástrahám. Na čas dokonce zmizela.
Ale první říjnový týden se opět objevila a odchyt začal na novo. Až třetí pokus byl úspěšný a opět paní Šmoldasová volala, že kočku MÁ.
Hned jsme ji odvezli na ošetření k panu doktoru Škrdlantovi, který zjistil, že kočička je kocour a má již starší závažné zranění na krku. Kůže už byla z velké části znekrotizovaná a silně zapáchala.
Odumřelou tkáň doktor odstranil, podal antibiotika a z kocoura, kterému jsme dali jméno Tomík, se stal další obyvatel našeho útulku.
Samozřejmě je stále pod antibiotiky, rána se mu neustále čistí. Tomík má chuť k jídlu, i se nechá bez problémů ošetřovat a pomalu se z něj stává mazlík.
Co se mu stalo, se už asi nedovíme. Ani jak dlouho se s tímto zraněním musel Tomík sám vypořádávat. Mohlo to být kousnutí od psa nebo čestné zranění z kočičího boje či zarostlý obojek.
Každopádně má velkou šanci na úplné vyléčení. Určitě Vás budeme informovat, jak se léčba vyvíjí.
Po vyléčení budeme Tomíkovi hledat láskyplný domov, pokud chcete být právě Vy novým pánečkem, dejte nám vědět.
Pravidelná veterinární péče i péče ošetřovatelek zde v útulku jde Tomíkovi k duhu. Rána se pomalu hojí a kocourek má chuť k jídlu, hraní i mazlení. Ošetřovatelky si však všimly, že nadměrně pije, což by mohlo signalizovat problémy s ledvinami. Proto Tomíka čekají další vyšetření. Budeme Vás nadále informovat.
Dnes 22. listopadu 2013 odjíždí Tomík do svého nového domova. Přijela si pro něj jeho nová panička. Bude bydlet v Kutné Hoře ještě s psím kamarádem. Zranění je téměř zahojené i ledvinové testy jsou lepší.
Začíná mu nové dobrodružství. I jméno má jiné, nová panička mu začala říkat Honzík. Děkujeme za adopci a přejeme vše NEJ.
Přijali jsme kočičku se zraněním na hlavičce, zřejmě kousnutí. Zranění se jí podebralo, vznikl velký absces. Kočiče jsme začali říkat Laura. Je velice přátelská, nechá se ošetřovat. Dostává celková antibiotika a mastičku na hlavinku. Je to takové veselé kotě, asi 3 měsíční.
Foto při příjmu – ještě zalepená hlavinka s boulí, pak po ošetření a po ostříhání nekrotické tkáně; a aktuální foto už zmenšené, vysušené ložisko.
Udělali jsme si výlet ke Kolínu do jedné vesničky, kam jsme jeli pomoci s odchytem koček. Paní měla na zahradě 2 dospělé kočky a pět koťátek. Tak jsme je všechny odchytli, naložili do auta a rozjeli se k útulku. Miciny všechny mňoukaly, ale po příjezdu k nám na útulek se uklidnily, prohlédly si svoji novou volierku a spokojeně si zdřímly. Jejich maminy byly ještě ten večer objednány na kastraci. Kastraci zvládly holky dobře, ráno už měly velký hlad, tak jsme je odpoledne přendali zpátky k jejich koťatům a nyní jsou tam všichni pospolu. Maminy se vrátí zpátky do své rodné vísky, ale pro koťátka hledáme nový domov. Pokud hledáte koťátko, přijeďte si vybrat k nám. Budou umazlená, odčervena a naočkovaná.
Moc prosíme o pomoc, zima se blíží a stále volají lidé, že jsou někde malá koťata, která nepřežijí zimu a my jsme bouhžel plní.